Informační kampaň Práce za mřížemi, kterou jsme zahájili v polovině října, se objevila v prvních médiích. Přečtěte si články, které již o ní vyšly.
Informační kampaň Práce za mřížemi, kterou jsme zahájili v polovině října, se objevila v prvních médiích. Přečtěte si články, které již o ní vyšly.
Článek redaktorky MF DNES Markéty Lankašové je součástí dlouhodobějšího seriálu Děti vězňů. „Jsou to velmi často závislosti, které lidi znovu ženou do věznic. Závislost je jednou z nejčastějších příčin recidivy, a ta se u nás pohybuje mezi 60 a 70 procenty,“ říká v článku koordinátor našeho projektu Jakub Michal z Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS). S recidivou jsou přitom spojené ohromné celospolečenské náklady. Článek cituje i výzkumníka Jiřího Mertla, který uvádí, že odborné odhady hovoří až o 52 milionech korun na jednoho recidivistu.
„Návrat s sebou nese leckdy radost i rozčarování. Velkou motivací je pro spoustu lidí návrat k dětem. Když si uvědomí, že by právě kvůli vztahu s nimi na sobě měli pracovat, je to skvělé. Ale pro spoustu odsouzených je jejich rodinná situace velmi frustrující. Stává se, že ve výkonu trestu mají úplně jiné informace o tom, co se děje venku. Anebo si je úplně jinak predikují a realita na ně tvrdě dopadne,“ říká v článku Vojtěch Betka z organizace Sananim.
Článek v deníku Právo přibližuje příběh sedmatřicetiletého Vladimíra, kterého zavedla za mříže jeho závislost na heroinu. Pět měsíců před odchodem z vězení však neměl žádné zázemí, kam by se mohl vrátit. Zapojil se do tohoto projektu a začal se setkávat s case managerem, se kterým připravil plán svého výstupu a toho, co se bude dít po něm. „Právě první hodiny po propuštění bývají rozhodující,“ uvádí v článku Vojtěch Betka, adiktolog z organizace Sananim. „Když klienta předáte doslova z ruky do ruky, je to významný motivační faktor, aby ve spolupráci pokračoval. Důležitá je i intenzita kontaktu. První měsíc by se klíčový pracovník měl s klientem vidět i třikrát týdně. Důležité je, aby klienti věděli, že je neopouštíme. Jsme s nimi, když se jim daří, i když se nedaří,“ dodává.
Redaktor deníku Alarm Pavel Šplíchal ve svém článku přibližuje informační kampaň i samotný projekt. „Po propuštění jsou nejčastěji dostupné ubytovny, se kterými mají doprovázející sociální pracovníci velmi negativní zkušenost. Pro propuštěné je vnímají jako velmi nevhodné prostředí kvůli časté přítomnosti a snadné dostupnosti návykových látek, násilí i celkové nízké kvalitě tohoto bydlení,“ cituje ve zprávě adiktologa Jiřího Mertla.
Celou kampaň i jeden z jejích videospotů přibližuje svým čtenářům i krátká zpráva na serveru Romea.cz.
Projekt „Systémové zajištění péče pro vězněné uživatele drog a její následná kontinuita po propuštění“ je finančně podpořen finančním mechanismem Norské fondy 2014–2021 v Programu Spravedlnost. Projekt je realizován v partnerství s organizacemi Centrum protidrogové prevence a terapie, o.p.s., KOTEC, o.p.s., Laxus z.ú., Magdalena, o.p.s., SANANIM z.ú., Společnost Podané ruce o.p.s.